|
|
Vliv maternálně-fetálního mikrochimerismu na vývoj imunitního systému potomka
Malinská, Nikola ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Maternálně-fetální mikrochimerismus je fenomén, při kterém dochází k migraci maternálních buněk do tkání potomka, a to jak během těhotenství, tak během kojení. Jedná se zejména o leukocyty a kmenové buňky. Tyto maternální buňky mají v jedinci funkční potenciál a ovlivňují mj. vývoj jeho imunitního systému. Největší buněčnou populaci detekovatelnou v různých tkáních potomka tvoří T lymfocyty. Tyto maternální T lymfocyty mají nejen efektorovou funkci, ale ovlivňují také vývoj T lymfocytů potomka v thymu nebo maturaci jeho B lymfocytů v lymfatických uzlinách. Díky migraci maternálních leukocytů dochází také k mezigeneračnímu přenosu imunitní paměti. Maternální mikrochimerismus je také schopný do určité míry vybalancovat imunodeficience potomka. V myších deficientních v IL-2 byly detekovány maternální buňky exprimující IL-2 a u potomků deficientních v B lymfocytech byly nalezeny plasmatické buňky matky sekretující IgG. Tato práce se soustředí na vliv přenosu maternálních buněk v rámci maternálního mikrochimerismu na vývoj imunitního systému potomka a celkově na efektorové funkce maternálních buněk migrujících skrze placentu a mateřské mléko do potomka.
|
|
|
Postnatální vývoj sleziny králíka
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Slezina je největší sekundární lymfatický orgán, jehož vývoj probíhá v krátkém postnatálním období. Informace o postnatálním vývoji sleziny králíka jsou v dostupných literárních zdrojích minimální. Předložená diplomová práce se zabývá hmotnostními, morfometrickými a histologickými změnami sleziny králíků ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 a 39 dní. V průběhu postnatálního vývoje králíků došlo ke statisticky významnému (P < 0,01) zvýšení hmotnosti, délky a šířky sleziny. Slezina novorozených králíků představovala relativně drobný orgán o průměrné délce 1,03?0,12 cm, šířce 0,2?0,01 cm a hmotnosti 52,50?9,69 g. Ve stáří 39 dnů odpovídala velikostně a tvarově slezině dospělých jedinců (průměrná délka 4,97?0,73 cm, šířka 0,9?0,18 cm a hmotnost 1078,40?143,35 g). Mezi hmotnostními a morfometrickými parametry byly pozorovány vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,891 do 0,989. Růst sleziny byl doprovázen zvyšující se celulizací parenchymu, zesilováním vazivového pouzdra (z 8,04?1,50 m na 31,30?5,51 m) a postupným výskytem vazivových trámců v parenchymu. U novorozených králíků převládala v parenchymu sleziny červená pulpa s vysokým podílem erytrocytů. Lymfatická tkáň tvořila pouze malé nepravidelné agregace bazofilních mononukleárních buněk okolo nečetných centrálních arterií. Zastoupení bazofilních buněk a cév se v průběhu věku zvyšovalo a docházelo k postupnému formování bílé pulpy. U 14denních králíků byla dobře patrná marginální zóna a prvně formovány primární lymfatické noduly tvořené CD 79+ buňkami. Od 14. do 39. dne docházelo ve slezině k postupnému zvyšování četnosti a velikosti jednotlivých kompartmentů, přičemž ojedinělá germinální centra byla pozorována v lymfatických nodulech až 39. den. V celém průběhu pozorování byla ve slezině patrná extramedulární hematopoéza o různé intenzitě.
|
host ::
RSS.